o nešťastné lásce
22. 3. 2008
……a rozloučili se teda a šli domů…večer jí ještě nepsal smsku že musejí jít zase druhej den ven že jí sní bylo krásně
ale děvče už neodepsalo….nevěděl proč docela ho to mrzelo ale radši nci neřešilJdruhý den do školy se těšil úplně ze všech dnů nejvíce
protože veděl že uvidí zase svoji lásku…..přišel dokonce i dřív do školy a by sní mohl být každou volnou chvilku….sedl si a čekal až přijde
Mezitím přicházeli dívky kterého tak obdivujíí nevnímal je byl oslepený jenom jí…čekal ale ten den vůbec nepřišla…říkal si že se
Jí asi udělalo špatně bo tak něco…..sice se mu stýskalo ale přežil to..kdžy přišel domů hned jí napsal znovu..že mu bylo líto
Že nepřišla do školy atd..ale ona mu znovu neodepsala….bylo mu to už divné a by z toho špatnej:Dco měl ale dělat rozhodl se zajít si za ní osobně
A kdyžtak se vymluví ž jí chtěl jenom donést úkoly a tak.přišel před její dům kam se zrovna přestěhovala….(byl to velice zvláštní dům..nemohl pochopit
Že se do něj přestěhovali protože v něm už tak přes 20 let nikdo nebydlel…byl celý zchátralý a pomalu na rozpadnutí echápal to..)zazvonil….ale nikdo neotevřel…zazvonil znovu ale nic rozhodl se zatukat někde na okna jeslti náhodou jim třeba ty zvonky nefungujou…přelez plot a došel až k zadním dvěřím kde bylo okno …zabouchal na něj ale nic….a najedno uviděl že to okn je otevřenééé….vůbec by ho nidky nenapadlo vlézt někomu do domu..ale v tu chvíli jak okdyby se ho někdo zmocnil prostě ho ta mněco táhlo a říkal si že tam prostě musí vlézt…otevřel ho pořádně a vlezl dovnitř….ocitl se ve sklepě….prošel až do horních pater kde měli rodiče ložnici a dívka pokoj….ale co nevidí nidke žádný nábytek vůbec nic..prostě to nevypadalo jako kdyby tu někdo bydlel a natož ještě den předtím..všude byli pavučiny a prach….byl hodně vyděšenej nevěděl co si má myslet..kde je ta jeho dívka prostě oc se tady vůbec všechno děje…rozhodl se kouknout do jejího pokoje teda ted už is ani nemyslel jeslti je její asi nebyl nikoho…..v té místnosti byla jen velká postel a né té poslety ležel jakýsi deník či coJ
Neváhal a hned ho otevřel….nevěděl proč ale otevřel na jedné stránce zhruba tak uprostřed….bylo tam napsáno………….¨
Milý deníčku:Ddnes sem měla k obědu hranolky a kuře:Dne kecam…..psal se rok 1912….milý deníčku..už newím jak dál…pro mě je tohle už všechno konec….být jedinou holkou na mé škole je pro mě hrozné…mím přáním by bylo potkat nějakého vysněného princeJale to už se m inidky nesplní protože dnes v noci…se osvobodím..doufám že tam mi bude líp a buud osvobozená od všeho trápení co mám tady na zemi…..je m ito všechno líto co sem způsobila…..jen chci aby maminka veděla že sme si vždycky přála jít na jinou školu a to že sme se nepřestěhovali to pro mě byl ood ní kruté když sem se necítila štastná tady…hodně mě zklamala doufama jsem že půjdu do jiné školy a seznámím se s novými lidmi a můžná potkám toho pravého….bohužel už to nejde vrátit všichn kolem mě mě přehlížjí sme vzduch pro všechny tak proč se jím nestát úplně…zbohem měla sem vás všechny ráda…..Lslzy mu padali do klína nevěděl co má dělat
Otočil stránku a tam byl výstřižek z novin…dne 10.9.1912.den po novém školním roce:Dspáchala sebbevražduJoběsila se ve svém vlatním pokoji…..nikdo nidky se nedozvěděl důvod její sebevraždy ….rodiče ztoho byli velmi zdrceni a nemohli to pochopit..dělali prý pro ní první a poslední a moc se jí věnovali..jak vyplívá z článku….ten chlapec veděl proč to udělala….a jak ona si přála mít takového chlapce tak on si takvoou přáál jenže ona žádná neexistovala…..byl to jenom jeho výmysl ale podle pravdy..protože ta dívka skutečně existovala ale bohužel tak o 90 let dříve….škoda že se té dívce nezastavil čas možná by se dnes doopravdu oba spolu potkali…ale čas je neúprostný a nejde zastavit a proto každý musí žít svou přítomností a spokojit se stím co máá………..
Jenže tohle je teprve zečátek……………………
lol
(Konstantin, 1. 10. 2008 20:28)